KOMENTÁŘ: Po investiční pohromě čeká investory sladká odměna

Ilustrační fotografie

Máme za sebou z pohledu investic naprosto tragický rok. Ceny akcií popadaly ještě více než v covidovém roce 2020. Zcela neučebnicově ztratili dost peněz i konzervativní investoři schovaní v dluhopisech. Záchranu nikdo nenašel ani ve zlatu. Na co se máme těšit v roce 2023? Odpovědi a výhled přináší Martin Mašát, ekonom finanční skupiny Partners.

Vydáno: 12. 1. 2023

Investiční rada „Nakupuj, když v ulicích teče krev, i kdyby ta krev byla tvoje“ bankéře Nathana Rotschilda nabývá v současné situaci více a více na významu. Vždyť co horšího nás mohlo letos potkat? Vedle doznívající epidemie koronaviru tu máme za humny válku, nevídanou energetickou krizi, do nebe rostoucí inflaci a hlavně centrální banky zvýšily kvůli rostoucím cenám úroky na úrovně, které jsme neviděli desítky let a mnoho lidí i firem není na toto zdražení peněz připraveno.

Není divu, že se ceny hlavních aktiv, jako jsou akcie a dluhopisy zhroutily často o desítky procent. Špatně je tedy jak dynamickým, tak konzervativním investorům. Záchranou nebylo ani zlato, které opět nepotvrdilo svoji pověst ochránce proti krizím či inflaci. Jen tak na okraj zmíním také konec pohádky o nekonečném růstu hodnoty virtuálních měn.

Efekt přestřelení a nedostatek peněz

Jak se tedy postavit k novému roku a co s největší pravděpodobností můžeme čekat? Zprvu si musíme uvědomit, že útěk do bezpečí a neustálý příliv negativních zpráv často tlačí investory k prodejům za přemrštěně nízké ceny a korekce je pak větší, než by bylo nutné. Vždyť například technologický index NASDAQ byl v jednu chvíli o 35 % níže oproti začátku roku. A například cena českého státního 15letého dluhopisu spadla o neuvěřitelných 30 %, kdy už dluhopis nabízel výnos po dobu 15 let blížící se 6 % procentům.

K negativní náladě přispívá i konec mnohaletého lití peněz centrálními bankami do systému. Centrální banky se po určitém váhání unisono lekly inflace a inflační peníze stahují, jak jen to jde. Úbytek likvidity ve finančním systému způsobuje problémy a výprodeje jsou tak častější. Vzpomeňme si na nedávný problém nepřipravených anglických penzijních fondů.

Evropská a naše malá středoevropská bublina

Výchozí situace českého investora se nám zdá jasná: energetická krize na krku, rostoucí dluhy státu, probíhající intervence, nezvykle vysoké úroky, vláda balancující mezi dotacemi a šetřením. No prostě vše vypadá špatně. Nicméně musíme opustit myšlením naší malou středoevropskou kotlinu a situace není až tak zlá. Evropa jako celek má dostatek zdrojů (peněžních i energetických) celou situaci přežít. Konflikt na Ukrajině nikam negraduje a ze strany Evropské centrální banky to nevypadá na obzvlášť přísnou měnovou politiku, spíše naopak.

Hned je lepší nálada, ale to není konec. Musíme totiž ještě dále mimo Evropu na hlavní akciové finanční trhy, a to do USA. A tam je situace ještě lepší. Netrápí je heterogenita Evropy, většina „Amíků“ ani neví, kde Ukrajina je, energeticky je USA samostatné, tak snad jen trocha té inflace. Na té však usilovně pracuje Americká centrální banka (FED), která svojí přísnou měnovou politikou posiluje dolar a tím vyváží inflaci ven, třeba do Evropy.

Americké akcie po zimě čeká zotavení

Americké akcie sice také nezažívají nejlepší rok, ale berme to jako ozdravnou korekci, která ceny akcií očistí o přestřelené hodnoty. Například ocenění technologického sektoru bylo evidentně přepálené, stejně tak jako mnoho firem, často mladých, nebylo vůbec připraveno na situaci, kdy nebudou peníze zadarmo a svůj byznys měly založen na levných úvěrech, které nyní už tak levné nejsou. A ani tržby při očekávaném zpomalení tolik neporostou. Trhy se nyní zaklepaly, ale do budoucna vyjdou mnohem silnější a není důvod věřit v opětovný růst v roce 2023.

Co bude spouštěčem otočky směrem nahoru? Trhy počítají s určitou recesí, ale ve chvíli, kdy inflaci dojde dech a trhy začnou sázet na opětovný pokles úroků v USA, budeme svědky svižného zotavení amerického akciového trhu. Prozatím je vrchol inflace v USA očekáván v průběhu 1. čtvrtletí roku 2023. Výkonnost amerických akciových trhů bych očekával přes 10 procent. 

Evropa si dál vesele pod sebou řeže větev

Evropské hospodářství je na tom znatelně hůře. Nízká efektivita, roztříštěnost ekonomik a sociální koule na noze už dlouhodobě táhnou ocenění evropských akcií dolů a jejich celosvětový význam rychle klesá. Investoři sice vidí, že evropské akcie jsou levné, ale když nevidíte inovace, bojujete s přebujelou administrativou a zbytečnými náklady a kde chybí jakákoliv flexibilita, tam bohatství nenajdete.

A aby toho nebylo dost, tak se evropské politické elity rozhodly, že Evropa bude lídrem v plnění „zelených a sociálních cílů“. Počet evropských nařízení a povinností, které je nutno kvůli tomu plnit roste, stejně tak jako náklady na jejich plnění. Výsledkem je enormní tlak na neefektivnost a ztráta konkurenceschopnosti evropského průmyslu jako celku. Viz například tlak na úplnou elektrifikaci automobilového průmyslu, která je nejen neefektivní, ale hlavně drahá a v konečném důsledku svým způsobem chudí dotují bohaté.

Když k tomu přidáme energetickou krizi, kde se jednotlivé státy chovají jak sloni v porcelánu a blízkost ukrajinského konfliktu, nemám pro evropské akcie tak dobrou zprávu jako pro americké. Určitou kladnou výkonnost po současných „slevách“ lze čekat, a to díky zastavení inflace a snížení tlaku ze strany vyšší úroků. Ale nic víc.

Radujte se konzervativní investoři

Dluhopisy mají za sebou sice smutné období, kdy růst výnosů srazil ceny dluhopisů. Ale nyní kvalitní české státní dluhopisy nesou kolem 5 procent. A to mluvím o 10letých dluhopisech, což znamená, že po dobu 10 let bude výnos z jejich držení v průměru 5 procent každý rok. Tak solidní bezrizikový výnos jsme nezažili 20 let.

Pokud inflace klesne do roku dvou na 2 %, což je (i díky bazickému efektu) vcelku pravděpodobné a kreslí nám to prognóza České národní banky, tak i kvalitní dluhopisové fondy investující do českých státních dluhopisů by měly v tomto období porazit bez problémů inflaci. Věřte, nevěřte, ale je to tak a dluhopisy budou nějakou dobu šlapat akciím na paty.

Co zlato? Dohoní inflaci?

Bohužel u zlata se potvrdilo, co ekonomická teorie tvrdí již dlouho. Zlato je sice laiky vnímáno jako uchovatel hodnoty a něco, co přetrvalo staletí, ale investičně to žádný trhák není. Jedná se o spekulativní komoditu, jejíž hodnota velice kolísá a růst ceny neodpovídá růstu ekonomiky a s českou inflací má jen pramálo společného. Ti, kdo dlouhodobě sází na zlato, rok od roku reálně ztrácejí hodnotu a uniká jim dlouhodobý výnosový potenciál, který mají akcie či dluhopisy.

Musí si uvědomit, že si koupili velice drahou pojistku (za nemalé poplatky) proti celosvětové systémové katastrofě, kdy se zřítí finanční trhy a lidé se vrátí k dělbě práce a bude se platit zlatem a solí. Bohudík, ani světová pandemie, ani náhlá válka v Evropě se všemi svými konsekvencemi k tomuto výsledku nevedla. A zlato ani v těchto situacích nepotvrdilo svoji pověst a jeho cena nikam nevylétla. Bohudík, už je nyní k dispozici mnoho možností, jak chránit a přitom zhodnocovat svůj majetek i při těchto situacích. Zlato zamíří postupně tam, kam má, a tedy do elektrotechniky a šperkařství a ve finančnictví mu zbude malá role nekvalitního aktiva pro diverzifikační účely.

Zapomněl jsem dodat, jak bych odhadl jeho vývoj v roce 2023. Vzhledem k určitému uklidnění situace bych očekával spíše pokles či stabilitu ceny.

Realitní boom zpomalí

Realitní trh není tak flexibilní a rychlý jako finanční trhy, a tak se zde vše děje se zpožděním. Zjednodušeně řečeno: zpomalení ekonomiky, úbytek přebytečné likvidity a vyšší úroky rozhodně dopadnou na ceny rezidenčního bydlení. Přeci jen kupci budou mít hlouběji do kapsy a investoři budou chtít vyšší výnos, což se jim jinak, než přes levnější nákupy nepodaří. Zde se tedy můžeme dočkat poklesu ceny kolem 15 % v závislosti na regionu a stáří nemovitosti.

Trochu jiná situace je u skladových prostor. Přeci jen covid změnil řád světa, kdy se mnoho dodavatelský řetězů zpřetrhalo. Pamatujeme dobu, kdy prostě nebyly vhodné součástky. O to více je nyní hlad po dodatečných skladech, aby v případě výpadků bylo stále z čeho vyrábět. Developeři logistických center se proto nemusí bát, že by neměli odbyt, nebo že by museli nějak podstatně zlevňovat.

Je dobré mít hotovost?

Svým způsobem i hotovost pod polštářem je druh investice. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjely ceny aktiv tento rok, tak platilo že „Cash is king“. Nicméně s výhledem na očekávaný pozitivní vývoj akcií nebo dluhopisů v roce 2023 bude nově platit „Cash is trash“.

Zdroj: iDnes.cz